Vznik prvotní opočenské farnosti
Správní hrad a sakrální stavba v jednom opevněném areálu symbolizovaly moc světskou a církevní. S rozšiřující se podhradní osadou se začaly stavět kostely v předhradí. Od 12.století se vytvářely kolem těchto kostelů farní obvody a předhradní kostely se staly farními. Kdy a kým byl postaven farní kostel Panny Marie, zřízena opočenská farnost, a kde tehdy sídlili plebáni, nelze doložit. První zmínka o potvrzení opočenského plebána je až z roku 1301. Protože tehdejší hradiště Opočen a opočensko-leštěnská župa byly významné, lze vznik zdejší farnosti se sídlem plebána předpokládat dlouho před rokem 1350, kdy byly Čechy nově rozděleny na jednotlivé děkanáty a farnosti. Do vyvraždění Slavníkovců se nezachovala jména opočenských pánů ani plebánů.
Posloupnost opočenských duchovních správců
Do r. 1359 Otonis – první známý opočenský pleban
1359 – 1402 Jan z Dobrušky, syn Petrův
1619 – 1623 Jan Kaliandra Kouřimský, zároveň děkan dobrušský
1630 – 1635 František Maria Babianus, jediný na 16 farách opočenského panství
1626 – 1630 Bedřich, františkánský mnich
1635 – 1644 Jan Ignác Kaullius, Kaul Pruskovský z Pruskovic ve Slezsku. Do roku 1641 i děkan dobrušský – potom farář přepyšsko – opočenský
1644 – 1652 Jan František Vodička, děkan v Novém Městě a farář přepyšsko – opočenský
1652 – 1659 Samuel Zigmund Schembalides, přepyšsko – opočenský farář
1659 – 1663 Jan Slavík, rodák z Kutné Hory – magistr
1663 – 1664 Ondřej Jiří Kersche, rodák z Krumlova
1664 – 1691 Ignác Neumann, rodák z Litomyšle (za něho colloredovská stavba opočenského kláštera)
1691 – 1697 Kašpar Jiří Bernard Jiráček, rodák ze Smidar (povolán za dobrušského děkana)
1697 – 1705 Jan Josef Killinger, rodák z Jaroměře (povolán za dobrušského děkana, první známý vikář)
1705 – 1722 Jan Jindřich Junk z Rumburka (poslední farář řídící farnost z Přepych)
1722 – 1723 Ludvík Václav Sýkora, rodák z Hradce Králové (poslední společný administrátor
1723 – 1745 Jiří Merten, rodák ze Smidar (po sto letech obnovena samostatnost opočenské farnosti)
1746 – 1753 Josef Antonín Kilinger, rodák z Dobrušky (povolán za děkana a vikáře Dobrušského)
1754 – 1755 Václav Haukvic, rodák z Biskupic ( do Třebechovic za zemřelého faráře Jiřího Potůčka z Opočna)
1755 – 1767 Josef Jan Řehák, rodák z Dobrušky (odvolán za dobrušského děkana a vikáře, od r. 1782 čestný kanovník)
1767 – 1786 František Aegil Portenstein, rodák z Hradce Králové (založil místní chudinský fond)
1786 – 1797 Jan Rychlovský, (vikář a děkan, světící pražský biskup, doktor teologie)
1797 – 1811 Karel Hartmann
1811 – 1829 Antonín Finger, (sekretář třebechovického vikariátu)
1829 – 1857 Josef Rašek, (založil a německy vedl Pamětní knihu fary v Opočně)
1857 – 1888 Josef Roštlapil, (první regionální historik a spisovatel)
1888 – 1909 Jan Řehák, (nejprve administrátor a jedenáctý opočenský děkan)
1909 – 1953 František Barvíř ( od r. 1910 opočenský děkan)
1954 – 1978 R.D. ThDr. Martin Srubjan (22. 3. 1920 – 12. 6. 1991) (interkalární administrátor)
1978 – 1997 R.D. Mons. Václav Javůrek (26. 7. 1916 – 25. 6. 2004) (interkalární administrátor)
1991 – 1999 R.D. Miloslav Kopecký (7. 5. 1920 – 29. 6. 1999) (výpomocný duchovní)
1997 – 2007 R.D. Jan Holas (6. 5. 1934 – 5. 6. 2013) (děkan)
2007 – 2014 R.D. ThLic. PhDr. Vincent Zonták, CM (12. 1. 1950 – 29. 10. 2018) (administrátor ex currendo z Dobrušky)
2014 – 2020 R.D. ThLic. Augustín Slaninka, CM (administrátor ex currendo z Dobrušky)
Od r. 2020 R.D. Mgr. Filip Foltán (administrátor, po 13 letech opět se sídlem v Opočně)